Použití amalgámu v současné době

 

   Amalgám na rozdíl od fotokompozitu není se zubem nijak slepen a "nesváže" zub dohromady. Drží pouze díky vybroušeným podsekřivým místům. Zbytky vlastního zubu jsou při kousání od amalgámu odtlačovány, což má za následek praskliny a časem i rozlomení zubu. Díky kvalitním fotokompozitním materiálům je indikace amalgámu v dnešní době velmi omezená. Jedná se pouze o situaci, kdy není možné pro kompozit zajistit dokonale suché pracovní pole pomocí kofferdamu, což se stává jen vzácně. Na rozdíl od fotokompozitu je nutné pro retenci na amalgám odbrousit i více tvrdých zubních tkání. Navíc obsahuje rtuť, která se z něj uvolňuje zejména při jeho tuhnutí a odvrtávání. Z těchto důvodů amalgám už takřka nepoužíváme.        

 

 Druhy amalgámů

                                                

Konvenční (ručně míchaný) amalgámKonvenční amalgám

  • nepřesný poměr rtuti a prášku
  • ruční = nedokonalé promíchání
  • do vzuchu se uvolňují výpary rtuti
  • vyšší riziko sekundárního kazu
  • obsahuje  fázi y2 (spojení cínu a rtuti)

 

 Následky y2 fáze:

  • menší mechanická odolnost 
  • praskliny a odlamování okrajů
  • merkuroskopická expanze (naboptnání)
  • větší koroze
  • kráterové defekty
  • uvolnění více volné rtuti
  • díky jeho konzistenci je obtížné vymodelovat správný reliéf kousacích plošek
     

    Tento materiál nepoužíváme.

 

 

Kapslovaný amalgám - non y2

Kapslovaný amalgám

 

  • neobsahuje fázi y2
  • přesnější poměr rtuti a prášku
  • větší mechanická odolnost
  • zpracování rtuti a prášku v uzavřené kapsli
  • při míchání se tak neodpařuje rtuť
  • strojově míchaný - kvalitní promíchání - Capmix
  • menší koroze
  • lze správně modelovat reliéf kousacích plošek

 

           Kladívko na amalgám

  Pro dobrou kondenzaci a ještě větší pevnost bylo používáno strojové "kladívko" na amalgám.

 

Amalgám - obecně

 

Vznik - rozpuštěním kovů ( stříbro, měď, cín) ve rtuti. Tuhne chemickou reakcí.

Retence - v zubu drží pouze díky vybroušeným zářezům a podsekřivinám. Na rozdíl od fotokompozitu se k zubu  nenalepí a nesváže tak jednotlivé stěny defektu. U více oslabených zubů hrozí odlomení volné stěny zubu. Aby výplň nevypadla, je oproti bílým výplním obvykle nutné odstranit větší část zubu. Mírná vlhkost retenci neovlivní.

 

                        Amalgám nedrží                       Amalgám drží

 

Koroze - výplň mění barvu na tmavou. Její částice se mohou dostávat do zuboviny a zub šedne. Na druhou stranu koroze uzavírá spáru mezi výplní a zubem a tak bakteriím znesnadňuje průnik.

Oligodynamický efekt - stříbro do jisté míry odpuzuje a hubí bakterie. Tento efekt je zesílen u kapslovaných amalgámů s vyšším obsahem stříbra. Je nutné podotknout, že pokud se zub dobře nečistí, může vzniknout kaz i vedle amalgámu. Záleží to také na jeho druhu - konvenční amalgám se snadněji odlamuje a praská - ve spárách se pak drží  plak = bakterie. 

Rtuť - rtutí jsou pacient a lékař nejvíce exponováni při zhotovení výplně a při jejím odvrtávání. Ze ztuhlého amalgámu se rtuť uvolňuje minimálně (opět může záviset na kvalitě materiálu a jeho správném rozmíchání). U konvenčních - ručně míchaných amalgámů se rtuť vypařuje do vzduchu - to odpadá u amalgámů kapslovaných, kdy tento proces probíhá v uzavřené kapsli, kromě doby vlastní aplikace. Z dlouhodobého hlediska lze škodlivost těchto výplní obtížně prokázat, ale v některých zemích je používání amalgámu přímo zakázáno. Existují i studie, které dávají do souvislosti uvolňování rtuti z amalgámových plomb se zvýšeným výskytem Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

 

Skloionomer   Fotokompozit   Přímé fasety   Koferdam

 

Kontakt

DENTAMEDIKA.cz Strž 6
Brno
639 00
Tel.: +420 543 239 067 Info@DentaMedika.cz